Historie obce Šardice

Jihomoravská obec Šardice nacházející se 11 km jihozápadně od města Kyjova. V současné době má obec 2 200 obyvatel.

První písemná zmínka o Šardicích se datuje 6.února 1286, kdy olomoucký biskup Dětřich vydal rozhodčí listinu o zřízení šardické farnosti. Archeologickými nálezy je osídlení doloženo do mladší doby kamenné, v dobách pozdní kamenné, bronzové i železné i v době římského císařství.

Šardice jsou obcí převážně zemědělskou s drobnou výrobou. V minulosti byly významnou hornickou obcí. Od r. 1842 se v obci těžil lignit. Rozvoj důlní činnosti měl významný podíl na rozvoji obce v celé době svého trvání. Těžba na posledním dole Dukla byla ukončena v r. 1992.

Významnou složkou obživy občanů bylo a je vinařství. Na zdejších svazích obrácených k jihovýchodu se vždy rodily hrozny, z nichž bylo velmi jakostní víno. Vinařství v obci je doloženo již v 15. století, kdy hlavním vinařem odběratelem byl brněnský augustiniánský klášter na Starém Brně. Z této doby jsou taky vzpomínány vinařské trati (Dubová, Hejdy, Kamenné, Červenice, Úlehle), jejich se dochovali do dnešní doby. Markrabě Jan Jindřich byl prvním, který vydal zvláštní horenský řád. Ve Státním oblastním archívu v Brně jsou uloženy dochované "vinohradský regule" z r. 1753 vydané opatem Pertscherem. O tradici vinařství v obcí svědčí i dochované mosazné pečetidlo z r. 1622.

V současné době se pěstováním vinné révy a vinařství zabývá zejména zemědělská společnost Neoklas, několik soukromých podnikatelů a pro vlastní potřebu většina občanů.

Nejstarší budovou v obci a kulturní památkou je kostel sv. Michaela. Jedná se o raně barokní stavbu na starším gotickém základě, přestavěn v 18. století. Na seznamu kulturních památekje také tzv. "rezidence" z r. 1742, která patřila augustiniánskému klášteru v Brně. Jedná se o barokní stavbu z druhé poloviny 18. století s původní dispozicí, v některých místnostech se štukovanou výzdobou. V této rezidenci bydlel i opat Johan Gregor Mendel, zakladatel nauky o dědičnosti. Dalšími kulturními památkami v obci jsou kaple sv. Rocha z r. 1890, vedle stojící kříž a kaštan. Upomínkou na nájezdy Bočkajovců v r. 1605 je kamenný pomník v polích směrem ke Karlínu. U polní cesty do Karlína byla vybudována v pozdním baroku architektonicky hodnotná stavba boží muk, tzv. Svatá Trojice z r. 1749.

Pro obec je charakteristický vlastní kroj, který svým charakterem patří mezi kroje jihokyjovské. Oblékání do krojů je významným prvkem všech kulturních akcí v obci. Významnou církevní, společenskou a folklorní událostí jsou místní hody pořádané na svátek sv. Michala, tj. vždy v neděli po 29. září.

Obec má bohatou kulturní a folklorní tradici. Působí zde dětský slovácký krůžek Šardičánek, cimbálová muzika. Nejvýznamnější složkou kuturního života v obci jsou dechové orchestry. Ať již dospělé soubory soubory Šardičanka a Ištvánci, nebo mládežnická dechová hudba Mladá muzika ze Šardic, která již vystupovala v Belgii, Německu, Francii, Maďarsku, Polsku, Rakousku a dokonce v Japonsku. V poslední době významných úspěchů dosáhla skupina mažoretek "Poupata" při základní škole. Sportovní činností, zejména fotbalem žije místní tělovýchovná jednota, která hřiště propůjčuje i pro zápasy na mezinárodní úrovni.